Zuzana Filipková

Zuzana Filipková

ředitelka Slezské diakonie

V našem regionu žiji velmi ráda, protože mám ráda lidi, kteří zde žijí. Náš kraj leží na hranici s Polskem a Slovenskem, mísí se zde různé kultury, národnosti. S naším regionem jsou spjaté i různé sociální potřeby, které se týkají nás, kteří zde žijeme. Rok 2020 je výzvou pro nás pro všechny. Chceme něco změnit? V posledních letech došlo v našem kraji k výraznému nárůstu sociálních služeb, ale pořád jsou zde výzvy, které nás čekají.

Sociální rozvoj a lepší životní podmínky v Moravskoslezském kraji vedou k tomu, že méně lidí dnes umírá předčasně v dětství nebo během pracovního života. Více lidí má možnost prožít delší život, a starší lidé tak tvoří významnější část populace, než tomu bylo kdy dříve. Stárnutí populace je nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky, ale i našeho kraje. Tento vývoj bude v dalších letech pokračovat. Pro organizace, které poskytují sociální služby, to znamená zvýšení aktivit zaměřených na práci se seniory a jejich rodinnými příslušníky. Musí se více zaměřit na poskytování služeb pro seniory přímo do jejich rodin, podporovat komunitní, terénní a ambulantní služby. Do roku 2020 je možné udělat hodně. Měli bychom se víc zaměřit na budování aktivit, které by měly směřovat do rozvoje služeb, domácí zdravotní péče, pečovatelské služby, osobní asistence, denních a sociálně-aktivizačních služeb. Podporovat zapůjčování pomůcek, které usnadňují pečování a ošetřování lidí se zhoršenou soběstačností a sebeobsluhou. Evropské fondy by mohly plynout do výstavby menších komunitních zařízení, zaměřených především na individuální podporu starších osob.

Moravskoslezský kraj je prvním krajem, který systémově zahájil procesy vedoucí k deinstitucionalizaci a transformaci péče pro lidi se zdravotním postižením na svém území. V dalším období chceme pokračovat v tomto procesu nejen ve vztahu ke klientům, ale taky směrem k odborné a laické veřejnosti.

Jak napsal Charles Dickens, nikdo není zbytečný na světě, kdo ulehčuje břemeno někomu jinému.

Dalším krokem by mělo být řešení situace dětí umístěných v ústavních službách, které u nás ještě pořád fungují, ale z hlediska dlouhodobé strategie by mělo dojít k jejich útlumu. Důležité bude rozvíjet a podporovat různé formy náhradní rodinné péče, která je řešením této situace. Je skvělé, že v našem kraji přibývá rodin, které jsou ochotny vzít si do rodiny další dítě, o které pečují. Já však věřím, že v dalších šesti letech se jejich počet ještě zvýší, což v praxi znamená, že děti, o které se jejich rodiny nemůžou postarat, půjdou ne do dětských domovů, ale do rodin, kde naleznou nový domov pro svůj život.

Praktické zkušenosti v našem kraji ukazují, že zde roste počet lidí ohrožených chudobou. Potýkáme se s poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti, která při uzavření některých průmyslových aktivit bude mít dopad na sociální politiku měst a obcí.

Dalším velkým problémem je zadluženost rodin, život na ubytovnách a také rostoucí drogová závislost mladší generace. To vše jsou problémy, které nemají jednoduché řešení. Tedy lze říct, že budou potřeba kvalitní sociální služby, služby zaměřené na poradenství v oblasti zadluženosti, služby sociálního bydlení. Do roku 2020 je potřeba, aby právě tyto nové služby vznikaly.

Ráda bych se zmínila také o zaměstnanosti. Co se týká zaměstnanosti v sociálních službách, Slezská diakonie je významným zaměstnavatelem v oblasti sociálních služeb v kraji. Počet pracovníků se blíží k sedmi stům. Ale i tady platí, že tento pracovní tým lze udržet jen v případě, že budou dostatečné zdroje z krajských a městských úřadů na financování sociálních služeb. V sociálních službách s vděčností využíváme taky programy úřadů práce, které umožňují financování některých pracovníků. Zejména jde o projekt stáže pro mladé do 30 let a dále veřejně prospěšné práce. Doufáme, že tyto programy budou pokračovat i v dalším období.

Lidé s různým znevýhodněním jsou součástí naší společnosti. Tedy i zaměstnávat lidi se znevýhodněním by mělo být ve společnosti běžné. Vytváření podnikatelských aktivit pro tyto osoby je další vizí pro rok 2020. Na  aktivity by měly navazovat i evropské fondy.

Sociální služby se po Sametové revoluci začaly velmi dynamicky rozvíjet v návaznosti na potřeby obyvatel a občanů našich měst a regionu. Doufám, že i po roce 2020 neztratí svůj smysl, proč postupně vznikaly.

Zuzana Filipková