Jakub Weimann

Jakub Weimann

generální ředitel BONATRANS GROUP a.s.

Moravskoslezský kraj může být v roce 2020 nejatraktivnějším krajem pro život v České republice. Možná se tomu podivíte, ale já věřím, že se toto tvrzení opírá o fakta, a je v našich rukách, jak s predispozicemi naší oblasti v následujících letech naložíme. Odpověď na otázku, co je potřeba udělat, aby byl stát, kraj, region nebo podnik atraktivní pro zainteresované subjekty, je stejná, jako byla před dvaceti, dvěma sty nebo dvěma tisíci lety, a to jeho konkurenceschopnost.

Odpověď je stejná, jako byla před dvaceti, dvěma sty nebo dvěma tisíci lety, a to konkurenceschopnost.

Výzvou, které již dnes čelíme, je, že v naší konkurenceschopnosti se neměříme s vedlejším městem jako v 19. století, nebo s regionem na počátku století 20., a dnes již ani s Evropou, ale jsme vystaveni konkurenčnímu prostředí na globální úrovni, čemuž samozřejmě pomohl vývoj posledních 50 let, kdy společnost dosáhla největšího rozvoje v celé historii, který byl způsoben a veden rozvojem nových technologií a prostřednictvím zrychlení, jak toku informací, tak přesunu zboží, ve své podstatě zmenšil zeměkouli.

A právě díky požadavku na konkurenceschopnost v rámci „zmenšujícího se“ světa se náš region jeví jako místo, které je dobře připraveno na výzvy budoucích let. Celosvětovým trendem je urbanizace aneb stěhování se obyvatel z venkova do měst a vznik megapolis a aglomerací, které se jednak nejvýznamněji podílejí na růstu hospodářství (30 největších měst produkuje 20 % celosvětového HDP), a zároveň se stávají preferovanými místy pro život. V Moravskoslezském kraji žije 75 % z 1,2 mil. obyvatel ve městech, což je počet, který je v naší vlasti výrazně nadprůměrný, a umožňuje tak využít potenciálu, který městské aglomerace s koncentrací jak průmyslu, tak služeb, vzdělávacích a kulturních institucí, nabízejí pro střetávaní se lidí, myšlenek a projektů zaměřených na rozvoj, ať již produktu, služby nebo samotného místa.

Jsme zároveň regionem průmyslovým, třetina všech zaměstnanců pracuje v průmyslu a podíl průmyslové produkce na celkovém HDP kraje je 40 % nad průměrem České republiky. Pokud bychom tento fakt vnímali jako určité ohrožení, vezměme v potaz geografické umístění našeho kraje v rámci Evropy. Sousedíme s dvěma kraji, které jsou shodně na třetím místě ve svých zemích v podílu na tvorbě HDP, a to na severu se slezským vejvodstvím se 4,6 mil. obyvatel, z nichž 78 % žije ve městech a na východě pak s žilinským krajem se svými 690 tis. obyvateli.

Náš kraj je tak těžištěm průmyslového regionu s celkem 6,5 mil. obyvateli a vysokou mírou urbanizace. Jedním z měřítek konkurenceschopnosti je také míra exportu a zde je nejenom náš kraj, ale také již výše uvedené vejvodství slezské a žilinský kraj, na stupních vítězů svých zemí a export dosahuje 50 % objemu průmyslové výroby. Kraj má také v celku příznivou demografickou strukturu s průměrným věkem 40 let. Pokud se na region podíváme z pohledu zemí, pak oněch 6,5 mil. obyvatel představuje asi 12 % obyvatel Polska, Slovenska a České republiky, kteří žijí v regionu, který je ekonomicky nejaktivnější hned po hlavních městech a jejich okolích. Nechtěli byste v takovém regionu žít?

Hlavní výzvou tedy je udržení a pokud možno i zlepšení pozice regionu jako průmyslového centra střední Evropy. Vzhledem ke koncentraci jak průmyslových podniků, tak školství, zaměřeného na inženýrské obory, zde existuje podhoubí, ze kterého se rodí budoucí prosperita regionu.

„Adapt or die“ platí pro všechny podniky, vzdělávací a kulturní instituce, samosprávu a služby.

Právě uvědomění si této konkurenční výhody je klíčem k úspěchu v nadcházejících letech. Je potřeba si uvědomit, že jak je Provence živa z oliv, vína, levandulí a turistů a Švýcarsko z bankovnictví a jemné mechaniky, pak severní Morava je krajem průmyslovým. Samozřejmě časy se mění, na příkladu naší firmy BONATRANS GROUP vidíme, že zatímco v 80tých letech vyráběla zhruba stejný objem produkce jako nyní, tenkrát se jednalo řádově o deset typů kol a náprav pro železniční vozidla do států RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci, pro ty dříve narozené), dnes se jedná o stovky typů kol a náprav pro železnice v 80 zemích světa. Díky tomu je firma svém oboru evropským a v některých produktech i světovým leaderem. Stejným přerodem procházejí a musí projít všechny podniky, které chtějí na trhu přežít, ale toto „adapt or die“ platí pro všechny, vzdělávací a kulturní instituce, samosprávu a služby. Kraj je atraktivní pro investory, což nám dokládají firmy nebo pobočky firem rostoucí na green- nebo brownfieldech, ale co je ještě důležitější, atraktivita vzdělané a konkurenceschopné pracovní síly láká investory budovat v kraji nejenom výrobní firmy, ale také vývojová oddělení.

Tyto změny s sebou nesou samozřejmě celou řadu výzev. Můžeme klidně začít jazykovou vybaveností, kdy je naprosto nezbytné, abychom podporovali výuku angličtiny a dalších jazyků již na prvním stupni základních škol, protože na střední škole by měl být student schopen v daném jazyce běžně komunikovat a studium na vysoké škole by již mělo v cizích jazycích probíhat, a to nejlépe ve spolupráci s některou zahraniční univerzitou s možností, nebo nejlépe povinností, absolvování stáží v zahraničí. Dále je potřeba se zaměřit na podporu výuky oborů, které reflektují požadavky podniků a vzhledem k charakteru našeho regionu, a v případě severní Moravy zvláště, zabezpečit i rekvalifikaci zaměstnanců, kteří přicházejí z oborů útlumových. Jako nezbytnou vidím větší spolupráci (a zájem o spolupráci) mezi školstvím a podniky, zaměřenou ne pouze na výchovu nových generací, ale v našem kraji i na výše uvedenou rekvalifikaci.

Rozvoji prosperity mohou pomoci podnikatelské a inovační inkubátory napojené pokud možno na existující vysoké, a pokud možno již i střední školy, čímž by se podpořila jednak role škol jako výrobců motorů budoucí prosperity, a zároveň by se tak zajistila rychlá zpětná vazba reflektující jak úspěchy, tak slepé uličky aplikovaného výzkumu.

Nelze samozřejmě zapomenout na  investice do infrastruktury, které učiní náš region, a zde nejde pouze o severomoravský kraj, ale o výše uvedené průmyslové kraje našeho regionu, jednak dostupný pro zbytek Evropy a světa, ale také region propojí. Vždyť je ostuda, že dodnes neexistuje dálniční a rychlé železniční propojení mezi Ostravou, Katowicemi a Žilinou a tento průmyslový region nemá pravidelné a bezproblémové napojení na některé z klíčových evropských letišť.

Kde vidím roli evropských fondů? Ve smysluplné podpoře „best practise“ již někde aplikovaných, v podpoře financování projektů zaměřených na inovace, produktivitu a rozvoj oborů, které mají v našem kraji, nebo ještě lépe, v celém uvedeném regionu, podhoubí, a ve spolufinancování infrastrukturních projektů, které budou region spojovat s Evropou.

Můžeme být v roce 2020 prosperujícím epicentrem hospodářství ve střední Evropě.

Závěrem si dovolím nezapomenout na přírodní a kulturní krásy našeho kraje, ať se jedná o Beskydy, Jeseníky, skanzen v Rožnově, muzeum Tatry v Kopřivnici, krásné centrum Opavy, ostravská divadla a mnoho dalších míst, které z našeho kraje dělají příjemné místo pro život. Tímto chci podtrhnout, že není nezbytně nutné investovat do našeho kraje jako lokality, kam budou jezdit davy turistů ze zahraničí na dovolenou, ale spíše zdůraznit, že i po stránce vyžití a aktivního trávení volného času jsme dostatečně atraktivní, aby se dnešním studentům středních a vysokých škol vyplatilo zůstat nebo se přesídlit na severní Moravu, která, pokud se o to budeme aktivně snažit, může být v roce 2020 prosperujícím epicentrem hospodářství ve střední Evropě.

Jakub Weimann